Hrubá motorika
Nedostatky v této oblasti se projevují nešikovností, neobratností a nekoordinovaností pohybů, kdy je narušena jejich souhra. Předškolák by měl mít osvojeny základní pohybové dovednosti jako např. překonat určitou vzdálenost, překážku přeskokem, výskokem, skokem (přes lavičku, polštář apod.), udržet rovnováhu, skákat po jedné noze, chytat a házet míč, skákat přes švihadlo, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb.
Jemná motorika
Dítě s nedostatky v této oblasti podávají horší výkony ve škole, protože neuvolněná ruka ovlivňuje výkony nejen při psaní, ale i čtení, výtvarné i tělesné výchově. Děti se vyhýbají kreslení, kreslí nerady, kresba je na nižší úrovni. Vzhledem k tomu, že ruka je neobratná, mají děti problémy i v pracovních činnostech, v sebeobsluze (zavazování tkaniček, zapínání zipů, knoflíků, používání příboru apod.) Zručnost rozvíjíme trháním a stříháním papíru, lepením, modelováním, muchláním různých materiálů, navlékáním korálků a činnostmi, kdy jsou zapojeny zejména dlaně a prsty rukou.
Grafomotorika
Pro budoucí psaní dítěte ve škole je důležité, aby ruka, kterou bude psát, byla dostatečně připravena a uvolněna. Aby budoucí prvňáčky ruka brzy nebolela, aby písmo bylo upravené, aby stačili tempu práce. Je potřeba, aby správně drželi psací náčiní. Musí vytvořit tzv. špetku (jako když chceme solit třemi prsty). Dětem, u kterých se nedaří vyvodit správné držení, jsou doporučovány trojhranné tužky a pastelky. Dítě by mělo umět nakreslit čáru, kruh, šneka, horní a dolní oblouček, vlnovku, horní a dolní smyčku, čtverec, obdélník apod. Nesmíme zapomenout na správné sezení při kreslení a stolování.
Zraková percepce
Ukázalo se, že u dětí, které měly později obtíže ve čtení, se projevily již v předškolním věku nedostatky v rozlišování tvarů, které se liší podle osy v rovině horizontální či vertikální.
Dítě by mělo umět rozpoznat předměty a obrázky jako celek, zároveň je ale umět i rozložit na části /puzzle, pexeso/ – mluvíme o zrakové analýze a syntéze.
Sluchová percepce
Kolem pátého roku začínají děti vnímat jednotlivé hlásky ve slově. Nejdříve jsou schopny určit první hlásku, kterou slovo začíná (pes – p), potom poslední hlásku ve slově a to nejdříve slova končící souhláskou (pes – s), potom teprve končící samohláskou (pole – e). Určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro zvládání čtení a psaní. V šesti letech znají počty slabik ve slově.
Předčíselné představy
Na osvojování matematiky ve škole se dítě připravuje celé předškolní období. Má osvojeno počítání do deseti až dvaceti, zná následnost čísel (v řadě čísel žádné nevynechá ani neopakuje. Ví, že na konci počítání řady prvků poslední jmenované číslo představuje celkový počet odpočítávaných prvků).
Řeč a vyjadřovací schopnosti
Předškolák musí vědět, jak se jmenuje, jak je starý, kde bydlí, nezaměňuje pojmy včera – zítra, dokáže zopakovat dvojverší. Je schopno reprodukovat povídku, pohádku, zapamatovat si melodii. Nesmírně důležitá je správná výslovnost, protože vada řeči ovlivňuje úroveň diktátů, opisů i čtení. V případě jakékoliv vady řeči je nutná návštěva logopeda (nejlépe kolem pátého roku dítěte), a důsledné a pravidelné každodenní procvičování výslovnosti v rodině.
Sociální a pracovní zralost
Dítě již v této době by mělo zvládat určité sociální situace, musí se umět odpoutat od rodičů. Mělo by znát a dodržovat určitá základní pravidla společenského chování (vykání dospělým, zdravení, děkování, “neskákat” do řeči dospělým apod.) Nemělo by být příliš bojácné a úzkostné v kontaktu s vrstevníky a dospělými. Musí být samostatné v sebeobsluze a mít osvojené hygienické návyky (dítě se musí samo obléknout, obout, zapnout si knoflíky a zip, zavázat tkaničky, jíst příborem, udržovat si pořádek ve svých věcech apod.)